O nás

Společnost Antonína Dvořáka 

je sdružení ctitelů hudebního odkazu skladatele Antonína Dvořáka  (* 8. 9.1841 v Nelahozevsi , † 1.5.1904 v Praze) existující více než tři čtvrtě století se sídlem v České republice. Současnou předsedkyní je PhDr. Markéta Hallová

Společnost Antonína Dvořáka (dále též SAD)

Byla založena 29. března 1931 původně jako Spolek pro postavení pomníku Mistra Antonína Dvořáka v Praze. Po letech neúspěšných snah ozdobit Prahu Dvořákovým monumentem byla roku 1944 přejmenována na Společnost Antonína Dvořáka. Skladatelova socha v nadživotní velikosti byla realizovaná akad. sochařem Janem Wagnerem podle modelu jeho otce, sochaře Josefa Wagnera, až roku 2000 u příležitosti projektu Praha-evropské město kultury ve spolupráci Společnosti Antonína Dvořáka s Magistrátem hl. města Prahy a dalšími spoluorganizátory a sponzory. Socha byla umístěna před pražské Rudolfinum, sídlo České filharmonie, jejíž zahajovací koncert zde Dvořák roku 1896 řídil. V budově Rudolfina, tehdejším sídle konzervatoře, také Dvořák jako pedagog a ředitel v letech 1891-1904 působil.

Mezi dva nejvýznamnější činy Společnosti patří založení Muzea Antonína Dvořáka, a to nedlouho po zahájení činnosti spolku dne 20.června 1932. Tehdy se poprvé otevřely brány Michnova barokního letohrádku v Praze na Novém Městě pražském, kde sídlí muzeum dodnes. Veřejnosti byl představen první soubor památek na slavného autora shromažďovaný členy spolku ve spolupráci se skladatelovou rodinou. Posléze se Společnost podílela na založení Památníku A. Dvořáka v jeho rodném domě v Nelahozevsi (1951). Dalším stěžejním činem SAD bylo zřízení ediční komise pro Souborné vydání děl Antonína Dvořáka po roce 1954. Tato komise pracovala až do konce 90. let uplynulého století a vydala většinu ze skladatelovy tvorby. Průběžně v ní působili zejména Otakar Šourek (předseda komise), Antonín Čubr, František Bartoš, Jiří Berkovec, Jarmil Burghauser (nástupce O. Šourka), Jan Hanuš, Ladislav Láska, Antonín Pokorný, Karel Šolc, Miroslav Nový.

Společnost vznikla z iniciativy Dvořákova oddaného spolupracovníka z doby skladatelova amerického pobytu, českoamerického houslisty a violisty Josefa Jana Kovaříka. Mezi zakládajícími členy Společnosti nalezneme jména členů Českého kvarteta: houslisty Karla Hoffmanna, skladatele a houslisty Josefa Suka (Dvořákova žáka a zetě), violisty Jiřího Herolda a violoncellisty Ladislava Zelenky, dále pak Dvořákových žáků - skladatelů Vítězslava Nováka a Rudolfa Karla i dalších ctitelů, jako byl autor Dvořákovy monumentální monografie Otakar Šourek, klavíristé Karel Hoffmeister a Roman Veselý, či malíř – karikaturista Hugo Boettinger ad. Mezi těmi, kteří se aktivně podíleli na pěstování dvořákovského odkazu ve Společnosti A. Dvořáka, jmenujme především její předsedy, tj. Maxmiliána Leisera, Richarda Strettiho, Josefa Suka (skladatel), Dalibora C. Vačkáře, Jarmila Burghausera, Radoslava Kvapila, Radomila Elišku. Současnou předsedkyní je muzikoložka Markéta Hallová (od r. 2013). Prvním čestným předsedou SAD byl jmenován skladatel a dlouholetý člen vydavatelské komise díla Ant. Dvořáka, hudební skladatel Jan Hanuš (1997), následoval houslový virtuos Josef Suk (skladatelův vnuk a Dvořákův pravnuk) a dirigent Jiří Bělohlávek, tehdy již prezident Dvořákovy společnosti ve Velké Británii. Po jeho předčasném úmrtí (2017) byl do této funkce zvolen dirigent Radomil Eliška (2018–2019). Současným čestným předsedou je dirigent Tomáš Netopil (od r. 2021).

Pro SAD po léta nezištně pracovali (či pracují) zvláště jednatelé ev. členové výboru: Jan Miroslav Květ, Otakar Šourek, Karel Mikysa, Eva Šebková, Jitka Suková, Anna Vašíčková a dále místopředsedové Jindřich Jaroš, Václav Tvrzník, Milan Pospíšil, Jarmila Tauerová nebo další členové, jako Marie Březnovská-Mikysová, František Pišinger (zakládající člen Dvořákova kvarteta) ad. Již řadu let působí v SAD také americký muzikolog a dvořákovský badatel David R. Beveridge, žijící v České republice.

S platností od 15.9.1991 je SAD samostatným sdružením s plnou právní subjektivitou, které byla v období socialistického Československa zbavena. Tehdy (1956) došlo také k zestátnění jí založeného Muzea A. Dvořáka v Praze. Podmínkou další činnosti SAD, pod zastřešující Českou hudební společností, bylo předání sbírek státu (1983).

V současné době má Společnost Antonína Dvořáka kolem dvou set členů, a to jak z řad Dvořákových příznivců-laiků, tak i zainteresovaných interpretů, skladatelů, muzikologů, popularizátorů, organizátorů a pedagogů.

Ve stopách svých předchůdců, tj. v propagaci a ochraně odkazu Antonína Dvořáka doma i v zahraničí, pokračuje SAD především ve spolupráci s Muzeem Antonína Dvořáka. Pořádá koncerty, besedy, přednášky, zájezdy či výlety - např. do Nelahozevsi, na Vysokou nebo na pietní koncert v rodišti skladatele Josefa Suka, který pod názvem "Sukovy Křečovice" založila a jehož pořádání v průběhu let převzal Mezinárodní hudební festival Pražské jaro.

Společnost A. Dvořáka spolupořádá v jubilejních letech k 1. květnu pietní vzpomínkovou slavnost u hrobu Antonína Dvořáka na Vyšehradě. Každoročně, k datu 8. září, se spolu s obcí Nelahozeves a House od Lobkowicz (vlastníkem rodného domu A. Dvořáka) také podílí na tradiční slavnosti "Dvořákova Nelahozeves", kterou v r. 1951 iniciovala a v rodném skladatelově domě vybudovala Památníku Antonína Dvořáka (nejprve pod správou Památníku národního písemnictví, později Národního muzea – Muzea A. Dvořáka).

SAD udržuje blízké kontakty s Dvořákovou společností ve Velké Británii (The Dvořák Society for Czech and Slovak Music in Great Britain), jejímž předsedou (chairman) je nyní Davis Roberts. Mnohaletým prezidentem spolku byl dirigent sir Charles Mackerras (čestný člen SAD). Nyní tuto funkci zastává dirigent Jakub Hrůša.

SAD spolupracuje také s americkým spolkem dvořákovských příznivců v New Yorku (Dvořák American Heritage Association (DAHA), vedenou paní Susan Lucak, jež navázala na odkaz českoamerického architekta Hirda Pokorného. Velmi aktivním členem DAHA je muzikolog Michael Beckerman.

K zahraničnímu renomé Společnosti A. Dvořáka přispěl především dvořákovský badatel, muzikolog, skladatel a sbormistr. Jarmil Burghauser (1921-1997). Jako pokračovatel v díle Otakara Šourka zpracoval Thematický katalog díla Antonína Dvořáka (vyd. 1960 a 1996) a doma i v zahraničí inicioval novou vlnu zájmu o vědecké zhodnocení díla Ant. Dvořáka (vědecké konference pořádané Českou hudební společností – Společností A. Dvořáka po r. 1980, jež vyvrcholily světovým kongresem na Dobříši 1991), čímž přispěl k sérii mezinárodních dvořákovských konferencí pořádaných následně v USA, Francii, Německu aj.

V minulých letech se SAD podílela také na zřízení pamětních desek připomínajících Dvořákovy pobyty na zámku Sychrov, Lužany, v Karlových Varech i Praze. Šířila také povědomí o Dvořákových žácích, zvláště Josefu Sukovi, Vítězslavu Novákovi, Oskaru Nedbalovi, Juliu Fučíkovi, Rudolfu Karlovi ad. Ke 100. výročí úmrtí Antonína Dvořáka (2004), které zařadilo mezi světová výročí UNESCO, přispěla Společnost Antonína Dvořáka mj. zřízením pamětní desky na kostele sv. Vojtěcha v Praze. SAD, zasadila se o prohlášení domu, v němž A. Dvořák v Praze dlouhá léta žil, tvořil a kde také zemřel (Praha 2, Žitná 14) za kulturní památku. Nově nechala SAD zřídit pamětní desku na rodném domě skladatele v Nelahozevsi (akad. architekt Petr Váňa, 2019).

Společnost Antonína Dvořáka přijímá stále nové členy na základě jejich vyplněné přihlášky a po zaplacení ročního členského příspěvku (formulář přihlášky ke stažení a Stanovy SAD – viz www.dvorakantonin.com)

Pro své členy zajišťuje SAD snížené vstupné na některé dvořákovské ad. koncerty (např. festivalu Dvořákova Prahači Českého komorního spolku), divadelní představení , přednášky (zvl. v Muzeu A. Dvořáka ) a exkurze (např. do Archivu hlavního města Prahy či do Rudolfina v Praze s průvodcem pro veřejnost do jinak nepřístupných částí objektů). Pravidelně informuje o zajímavých akcích k tématu (zvl. přímou elektronickou cestou). Publikace vydané SAD poskytuje se slevou nebo zdarma. Ze zájezdů zmiňme zvláště r. 2019 konaný na zámek Maleč, kde žila libretistka Dvořákových oper Dimitrij a Jakobín, vnučka Fr. Palackého a dcera F. L. Riegra: Marie Červinková-Riegrová, (nyní v majetku potomků).

SAD předává každoročně a cenu za nejlepší interpretaci Dvořákovy písně laureátům Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech (u jejíhož vzniku jako republikové soutěže stála). Oceňovala mladé skladatele Mezinárodní kompoziční soutěže Antonína Dvořáka na Pražské konzervatoři (IADCC), opakovaně vybraného účastníka/účastnici Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala.

Soutěž pro nadějné muzikanty "Antonín Dvořák mladým" vznikla z podnětu členky výboru SAD Slávky Vernerové-Pěchočové u příležitosti 180. výročí skladatelova narození (2021) a neustále se úspěšně rozvíjí (obory klavír, komorní hra aj.). Podrobnosti o soutěži: www.antonindvorakmladym.cz

Více o Společnosti Antonína Dvořáka viz internetový Český hudební slovník osob a institucí, heslo Společnost Antonína Dvořáka zpracované Markétou Hallovou